OKRESNÍ SOUD V SOKOLOVĚ

Mgr. Hana Matějková

soudkyně
Zcela lživým výrokem Matějkové je pak tvrzení, že „nezletilý je na základě předběžného opatření svěřen do péče matky, má tedy bydliště v místě bydliště matky“. Matějkové musí být známo (a pokud není, neměla by vůbec soudit), že podle § 877 OZ se určení místa bydliště dítěte považuje za významnou záležitost (odst. 2) a nedohodnou-li se rodiče v takové záležitosti, rozhodne soud na návrh rodiče (odst. 1). Žádné takové řízení však nikdy neproběhlo a žádné rozhodnutí o určení bydliště tudíž není. Nedošlo tedy k žádné změně v určení bydliště Syna, které zůstává tak, jak bylo stanoveno souhlasným jednáním obou rodičů v místě posledního společného bydliště.

Dalším nehorázným tvrzením Matějkové je, že „je vhodné, aby po uskutečnění styku byl otcem předán matce v místě stávajícího bydliště nezletilého, tedy u matky“. Odhlédneme-li od toho, že stávající bydliště nezletilého není u matky, pak především toto tvrzení není nijak odůvodněno. Nebyl prezentován žádný důvod, proč by měl být nezletilý předáván právě u matky, kromě toho, že Matějková tvrdí, že to „je vhodné“. Naopak Rodič 1 uvedl ve svém návrhu argumenty pro střídavé předávání Syna u obou rodičů.

IV.

Je zjevné, že Matějková bez racionální argumentace vrší výroky, kterými jednoznačně preferuje Rodiče 2. Tím prokazuje svou podjatost v jeho prospěch, případně svůj poměr k věci, kdy při rozhodování o výchově dětí favorizuje účastníka stejného pohlaví, jaké má ona sama.

Rodič 1 proto navrhuje, aby Matějková byla nadřízeným soudem vyloučena z dalšího projednávání a rozhodnutí věci.


Zpět na hlavní stránku

Šestá námitka podjatosti

I.

Rodič 1 tímto vznáší námitku podjatosti soudkyně Mgr. Hany Matějkové (dále jen „Matějková“), a to pro její zjevný poměr k účastníkům, případně k věci samé (§ 14 odst. 1 o. s. ř.).

II.

Důkazem podjatosti Matějkové je její postup v řízení o projednávané věci, kdy soustavně rozhoduje ve prospěch jednoho účastníka řízení (Rodič 2) a v neprospěch ostatních účastníků (Rodič 1, Syn). Rodič 1 je si však vědom toho, že tento důvod podjatosti zákon (§ 14 odst. 3 o. s. ř.) bohužel vylučuje, proto se jím dále nebude zabývat.

Dalším důkazem podjatosti Matějkové jsou však mimo těchto rozhodnutí i její nehorázné výroky z 23.4.2014, kterými překrucuje skutečnost a jež je možno označit i jako lživé, protože si musí být dobře vědoma jejich nepravdivosti.

III.

Takovým výrokem je například ten, že „soud neshledal žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily pro vydání předběžného opatření, tedy že by byl ohrožen život nezletilého nebo jeho normální vývoj...“. Zde Matějková evidentně překrucuje smysl předběžného opatření, které je podle zákona vydáváno nikoliv pouze při mimořádných okolnostech, ale může být vydáno vždy, „je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků“ (§ 74 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba upravit poměry účastníků se přitom nemusí týkat pouze jednoho účastníka (Syna), ale i ostatních účastníků, kde bezesporu jedním z důležitých zájmů je i rovnost účastníků: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“ (čl. 1 LZPS). Je tedy porušením LZPS, klade-li soud povinnosti, v tomto případě povinnost dopravy Syna a náklady s tím spojené, pouze na jednoho z účastníků (nota bene nikoliv na účastníka, který svých chováním – odstěhováním – nutnost dopravovat Syna způsobil, ale na druhého účastníka, který se takto nezachoval).
Střídavá péčeJedenDomov, Kája, Kříhová
Nečas, OSPOD, Praha 3, Soudci
Střídavka, Ústavní soud, Výživné