OKRESNÍ SOUD V SOKOLOVĚ

Mgr. Hana Matějková

soudkyně
A tak Kája měl první školní den nastoupit do školy v Praze. To matka samozřejmě nechtěla. Domáhala se na otci vydání Káji, dokonce budila spící dítě v 5 hodin ráno, přesto se otci nakonec podařilo Káju do školy dát.

Matka mezitím odjela. Druhý den si však pro Káju přijela do školy spolu se sociální pracovnicí a soudní vykonavatelkou. Měla totiž v ruce usnesení soudu o odnětí dítěte. Mnoho otců zná situaci, kdy jim matka nepředá dítě a oni se marně domáhají, aby soud konal. Často soudkyně nereaguje vůbec, nebo až za nějakou dobu pošle matce výzvu, aby dodržovala rozsudek. Málokdy přistoupí k odnětí dítěte, nebo až za velmi dlouhý čas. Zde soud vydal rozhodnutí o odnětí do druhého dne! Tuto enormní snahu, aby Kája nemohl u otce navštěvovat kvalitní školu, projevila sokolovská soudkyně Hana Matějková.


Další mimořádnou aktivitu pak projevil OSPOD. Za celou dobu soudního sporu přitom nepodal vůbec žádný návrh k soudu. Nikdy se nijak nezastal otce, který opakovaně žádal vyváženou péči obou rodičů. Nepodpořil ani návrh otce, aby Kája mohl navštěvovat školu v Praze a u matky na venkově být každý víkend a skoro celé prázdniny, tedy srovnatelnou dobu jako u otce. Teď ovšem vedoucí OSPOD Jana Škornová urychleně podala návrh na předběžné opatření, aby soud stanovil, že Kája má chodit do školy v Kynšperku. A soudkyně Matějková jí bleskově vyhověla.

Matka, soudkyně i sociální pracovnice se tak svorně snaží zafixovat Kájův pobyt v pohraničí, mimo svůj domov, místo aby mu umožnily kvalitní vzdělání a péči obou rodičů. Za každou cenu musí být Kája u matky, zájem matky je vydávaný za zájem dítěte. Na naše otázky soud ani OSPOD nereaguje.

Celou kauzu budeme dále pozorně sledovat. Můžete také navštívit stránky věnované tomuto smutnému případu.


Zpět na hlavní stránku

Kája

Ing. Valentin Papazian

Máme tu další příklad dlouhodobého ničení rodinných vztahů našimi soudy a sociálkami, upírání práv dítěte, diskriminace otce na základě pohlaví.

Unie otců dlouhodobě sleduje smutný příběh malého Káji. Už když mu bylo půl roku, Hana Hodinová, jeho matka, jej unesla z domova v Praze ke své mamince, 170 km daleko. Otec se s ním tehdy směl vídat jen několik hodin o víkendu! Matka se sice po čase vrátila, nějakou dobu žila znovu společně s otcem, ale za rok odešla zase. Tentokrát sama - dohodla se s otcem na tom, že Kája zůstane doma, ona zůstane v Praze a bude si ho několikrát týdně brát.

Tak to celkem bez problémů fungovalo, ale jen do té doby, než matka za otcovými zády dala návrh na předběžné opatření, aby soud svěřil Káju do péče jí. A soud v Praze 3, konkrétně soudkyně Marie Kříhová, jí vyhověla, přestože o Káju bylo doma u otce dobře postaráno. Matka hned Káju znovu odvezla ke své mamince, do Kynšperka, v západočeském pohraničí. A tím začal běžet dlouhý soudní spor, ve kterém matka nehodlá přistoupit na žádný kompromis, aby Kájovi mohla zůstat péče obou rodičů. Proč by to také dělala, když ji soudy a OSPOD svým přístupem podporují?

Ústavní soud přitom říká: „Vytržení dítěte z existujícího rodinného prostředí představuje nejen zásah do soukromého a rodinného života, ale do jisté míry i zásah do osobní svobody“, přičemž „jakékoliv jiné prostředí za prostor osobní svobody dítěte proto považovat zásadně nelze“ (II. ÚS 1945/08). Naše soudy toho však pranic nedbají, pokud dítě vytrhne z domova jeho matka.

Soudní spor běží už 5 let a Kája marně všude říká, že by chtěl být víc s tátou. Mezitím dospěl do věku, kdy nastupuje do školy. Otec pro něj zajistil špičkovou školu v Praze, matka ho umístila do průměrné školy v Kynšperku. Nepovedlo se jí to ale dokonale, přijetí nebylo pravomocné.
Střídavá péčeJedenDomov, Kája, Kříhová
Nečas, OSPOD, Praha 3, Soudci
Střídavka, Ústavní soud, Výživné